“Dobrý” učitel jógy

Učitel jógy, tak to je teda něco. To musí být sakra kapacita. Taková zodpovědnost. Učit lidi, nebo dokonce nové učitele, kteří mají předávat jógu dál.

Kolik má asi certifikátů z různých koutů světa? Určitě každý den praktikuje, medituje, pomalu se vznáší nad zemí. Je vegetarián, ne je vagan, to je přece jasné. Možná dokonce žije jen ze vzduchu…?

Takové domněnky mi běžely do tohoto víkendu hlavou, ale během něj se něco změnilo…

Během víkendu jsem učila právě ty nové studenty, kteří budou jógu šířit dál. Ano, to JÁ jsem tím “nadpozemským” učitelem. Trochu paradoxní, že?

Jógu cvičím více jak patnáct let. Přišla do mého života tak nějak v souladu s tím, že se od malička věnuji pohybu a byla plynulým a bezbolestným přechodem od gymnastiky a tance.

Měla jsem pocit, že mi jde tak sama a za velmi krátkou chvíli po obdržení toho prvního certifikátu “papíru” jsem začala učit a pak i školit nové lektory.

Velmi dlouho se moje jóga točila kolem fyzického těla. Jak u toho vypadá, do jak extrémních pozic se dokáže dostat, jestli je protažené a fit.

Zřejmě až s postupem času a vrásek, pár životními kotrmelci, určitou dospělostí, inspirujícími lidmi na cestě se můj pohled na jógu začal měnit k většímu uvědomování, citlivosti, vnímavosti. Všeho, co není vidět. Toho, co se děje uvnitř.

Poslední měsíce, týdny, dny mě doslova donutily, abych jógu, tu skutečnou a pravdivou jógu pro sebe sama, začala skutečně žít. Tyto dny byly a stále jsou neuvěřitelně rychlé, přechodové, doslova zlomové, že to ani nejde jinak.

Jemná praxe na podložce, vnímání dechu v těch nejtěžších chvílích, meditace pro chvíli klidu a vnitřního světla.

Jako ten nejúčinnější lék. Přírodní. Nechemický. Skrze vlastní moudré tělo.

A ještě jedna důležitá věc – setkávání s lidmi na stejné frekveci, na stejné vlně a podobné životní cestě. Děkuji.

Konec tohoto roku mi nakládá jednu zkoušku za druhou a před zmiňovaným víkendovým školením mi přesně ty myšlenky/domněnky z úvodu povídání běžely hlavou.

Necítila jsem se dobře a říkala si, jak já můžu někoho učit, jak já můžu šířit pozitivní energii a radost a předávat ji studentům jako jógové poselství…?

V jedné vteřině, kdy jsem ke studentům připraveným na podložkách začala hovořit, byly všechny moje obavy a pochybnosti pryč. Uvědomila jsem si, že tohle jsem skutečně já. Protože v tu chvíli, kdy učím, cítím se úplná a celistvá. Plně ve službě, naplněná a nápomocná.

V tu chvíli nepracuji, ale žiji a konám své životní poslání s otevřeným srdcem a láskou.

K tomu, abych byla “dobrým učitelem”, nemusím být vegetariánem, mít milion certifikátů a cítit se stále skvěle. Jde o prožitek, pravdivost, sundanou masku, naslouchání sobě a empatii vůči studentům.

Věřím, že to tak může být v každém oboru. A tak prosím nenechte, aby vaše myšlenky/domněnky blokovaly vaší vnitřní sílu a energii.

DEJTE NA SVOU INTUICI, NA SVÉ MOUDRÉ TĚLO.

Vnímejte ty okamžiky, kdy cítíte, že jste to skutečně vy. Ať jako učitel jógy, fotografka, architekt, skladatel hudby, nebo žena v domácnosti.