Přiznám se vám, že Silvestr jako tu formu oslavy nového roku zrovna nemusím.
Vlastně mi jde až prosti srsti to, že zrovna v tento den bych se měla bavit, konzumovat chlebíčky a alkohol, abych nebyla ve společnosti ostatních popíjejících úplně mimo, měla bych vydržet minimálně do půlnoci, abych pak ohluchla z vybuchujících rachejtlí všude okolo a u toho byla ve stresu, jestli to můj kocour Samuel doma vůbec nějak přežije.
Tento rok, no vlastně už ten minulý :-), jsem to možná od konce listopadu vnímala nějak jinak. Věděla jsem, že letos to bude jiné. Víte, upřímně jsem ráda, že jsem ten rok 2017 se všemi svými životními kotrmelci vůbec nějak doklepala do konce! A to se přece musí oslavit, ne?
Vnímala jsem, že chci s důstojností zanechat v tomto roce vše, co mi v danou chvíli ublížilo a velmi zarmoutilo, ale zároveň poděkovat za to, jak mě to velmi posunulo a vlastně pomohlo na mé životní cestě. Přála jsem si naladit se a mít svůj vlastní prostor k tomu abych si představila, jaký by měl být ten můj příští rok. Plný splněných přání a vizí, lásky a úspěchů. Věděla jsem, že to chci letos jednoduše jinak a všechny okolnosti tomu směřovaly. Syna Filípka měl tento rok na Silvestra jeho tatínek a já měla možnost být prostě sama.
Nejdřív jsem přemýšlela o tom, že opravdu zůstanu doma, připravím si nějaký svůj vlastní rituál, ale pak ve mně začala hlodat myšlenka, jestli by mi přece jen nebylo smutno. Smutno? Pavli, buď upřímná… Takže jsem se začala bát, aby mě ještě nechytila moje kamarádka depka. V tu chvíli, kdy jsem si tuto skutečnost připustila, na mě na facebooku vyskočila pozvánka, že meditační centrum OSHO Love Praha Ha Ha pořádá celodenní akci na oslavu nového roku. Tadááá, děkuji. Hned jsem věděla, že to bude ono a zaslala přihlášku. Bylo to jedno z mých nejlepších rozhodnutí v životě!
V instrukcích byla informace o tom, že bude v místě možnost přespání ve spacáku. Hmmm, no při nejhorším se zbalim a uteču. A druhá důležitá informace, že během akce je zakázána konzumace alkoholu či jakýchkoliv jiných omamných látek. Bezva, to přesně potřebuju. Od osmnácti první Silvestr bez kapky alkoholu. Po mnoha a mnoha letech jsem se na tu letošní oslavu nového roku opravdu těšila. A stálo to za to!
Bylo to opravdu moc krásný den. Plný ponoření se do sebe sama, tance, smíchu, radosti, ale i křiku, pláče a odpuštění. Prožitý s úžasnými lidmi, kteří jsou naladění na tu stejnou notu, otevření, plní lásky a pochopení. S báječnými vegetariánskými pochoutkami, které připravil a donesl každý asi z třiceti účastníků. Co víc si přát?
Během celého dopoledne probíhala dynamická meditace, během které se mi vystřídaly snad všechny emoce, které moje tělo zná. Po ní jsem si připadala dost unavená, ale očištěná jak dětská prdýlka vlhčeným ubrouskem. Po obědě jsem se šla projít ven a milovala celý svět a všechny lidi v něm. Odpoledne pak probíhaly další meditace a cvičení, během kterých jsem se setkala se svým vnitřní dítětem, vytančila, vytřásla, vykřičela všechny bloky, úzkosti a strachy, poobjímala mnoho krásných duších a těl.
Do nového roku 2018 jsme se “promeditovali” nádhernou transformací našich srdcí, do kterých jsme nadechovali veškerou životní bolest a zranění a vydechovali vděčnost, lásku a pochopení. Můžu vám říct, že jsem ty půlnoční výbuchy skrze ponoření hluboko do sebe sama ani nevnímala.
Po této novoroční meditaci pak pokračovala volná zábava především ve formě tance. Ta atmosféra se ani nedá popsat… Jednoduše jedete na nějaké nádherné vlně a nemůžete přestat. Tolik vnitřní radosti, lásky, životní energie, eufórie a vděčnosti. Je vy sami a přátelé okolo vás bez jediné kapky alkoholu, cigaret, drog.
Cítím především obrovskou vděčnost sama sobě, že jsem si takovouto oslavu roku 2018 dopřála.
Díky ní jsem se znovu ujistila, že životní cesta skrze duchovno je ta správná a jediná možná, i když občas svému okolí připadáte, jako že už vám opravdu hrabe. Pokud také někdy máte podobné pocity milí přátelé, uvědomte si, že v tom nejste sami ;-).
S láskou Pavla