Duchovno na ho…?

Józe se věnuji už neuvěřitelných patnáct let. Po pár prvních zkušenostech jsem se rozhodla udělat si certifikát na instruktora jógy a hned po absolvování jsem také jógu začala učit. Ano, do všeho hned po hlavě… Vždy jsem se však považovala za takového středoevropského jogína.

“Moje jóga” byla o tom jak pozice vypadají, no vlastně jak v těch pozicích Pavla vypadá, než o tom jak se v nich cítí. Takhle jsem se to totiž mnoho let učila při moderní gymnastice a studiu na taneční konzervatoři. Tam nebyly důležité pocity, emoce, dech, jen FORMA, a tak jsem jen pokračovala v zajetých kolejích. Nebudete tomu věřit, ale já v těhle kolejích jela asi dvanáct let a asi mi to vlastně i vyhovovalo.

Prvním malým zlomem bylo několikaleté studium klasické jógy, kvůli Hormonální jógové terapii, na kterou jsem si chtěla udělat další certifikát. Bez znalosti základní jógové filozofie to nešlo, a tak jsem trochu přičichla k tomu co se skrývá za, tam na východě… Prošla jsem si dechovými technikami, relaxacemi, meditacemi a především začala vnímat své tělo a pocity v něm. Ne vždy to bylo úplně příjemné, protože na mě občas vyskočil nějaký bubáček z mého podvědomí, a to jsme na začátku ;-).

Díky Hormonální jógové terapii jsem se také dostala do ženských kruhů a funguje to tak, že jakmile otevřete jedny dveře, začnou se vám časem otevírat další a další a vy z toho rozjetého vlaku najednou nemůžete vystoupit. Chcete víc a víc, dál a dál. A přesně tohle se mi stalo. Najednou máte pocit že sednete do letadla a letíte a moc nekoukáte, co se děje kolem. Jste na vlně. Já jsem na té vlně stihla projít operací bederní plotýnky, a také rozchodem s partnerem, se kterým mám šestiletého syna Filípka, začala podnikat s nejlepší kamarádkou a hlavně chodit na duchovní kurzy. Věci se začnou hýbat a jednou jste dole a jednou zase nahoře. No já s těma svýma “depkama” a syndromem hodné holky spíš dole.

Dalším takovým duchovním krokem, nebo spíš skokem byly semináře Grál posvátného ženství s lektorkou Karaimi. Tam jsem se totiž opravdu dotkla toho, co není vidět, ale je to…

Hluboká práce s podvědomím, posvátnou geometrií, čakrami, vnitřním dítětem. No, řeknu vám mazec! To pak přijedete domů a vyházíte všechnu kosmetiku, protože chcete začít používat jen tu přírodní, zbavíte se půlky šatníku, protože chcete mít prostor pro nové nápady a vize, přestanete jíst maso, protože je to neetické.

Za deset měsíců, během kterých jsem maso nejedla, jsem přibrala deset kilo. Tak jsem se k němu vrátila. No a vím, že opět přijde čas, kdy ho z jídelníčku zase vyřadím. Asi po nějakém dalším duchovním sezení… ;-).

Celý minulý rok mě provázel další kurz. Tentokrát výcvik Probuzeného ženství s lektorkou Komalou z Brazílie. A mnozí už vědí…, opět mazec. Tentokrát si troufám říct, že se mi svět obrátil vzhůru nohama.

Během roku 2017 jsem se stačila dvakrát zamilovat a dvakrát vztah šťastně ukončit, nechat vlasy růst a pak je zase ostříhat na krátko, plnit si životní sen na Bali a být během něj neskonale smutná, uvědomit si, že ta hodná holka ve mně stále je, a také odejít z podnikání se svou nejlepší kamarádkou a pořádně se z toho rozsypat. No není to duchovno na ho…?

To si pak říkáte “holka, k čemu ti TO je..?” Za těch pár let, co se TOMU věnuješ si udělala pěkných pár kotrmelců, a že by ti bylo nějak lépe se tedy opravdu říct nedá.

Víte co, jsem ráda, že jsem ten minulý rok přežila! A nemyslím si, že jsem v tom sama…

Letošní Vánoce jsem strávila bez partnera, jen se svým synem a rodinou a bylo to moc fajn. Žádná tragédie se nekonala. Ještě před svátky jsem si říkala, že duchovno na příští rok zamykám do skříně a vracím se zpět na zem, jenže během Silvestra jsem zjistila, že to jednoduše nejde. (O tom co se na Silvestra stalo vám napíšu příště ;-). Už jsem opět v tom rozjetém vlaku, ze kterého nemůžu vystoupit. A jsem ráda. Vím totiž, že jsem na té správné cestě, jen se musím ještě párkrát pořádně potopit, abych se mohla zase pořádně nadechnout a jít s vděčností dál.

S láskou Pavla